Kooikerhondje

KOOIKERHONDJE

(Holandský kachní pes)

Standard FCI č. 314/19.10.2001/F

Překlad do francouzštiny: Raad van Beheer, revize Dr. Paschoud a R. Triquet

Překlad z francouzštiny: Helena Dvořáková

Původ: Nizozemí

Datum zveřejnění platného standardu: 25.08.2001

Použití: tento malý dlouhosrstý pes, který odedávna pracoval a dosud pracuje jako specialista při lovu kachen, je skutečným malým lovcem, jehož výkony převyšují jeho tělesné rozměry. Je harmonicky stavěný. Jeho srst je lesklá, krásně vybarvená, a tvoří krásné praporce.

Klasifikace FCI:    Skupina 8        přinašeči zvěře, lovečtí slidiči a vodní psi

                                Sekce 2          lovečtí slidiči

Krátký výtah z historie: toto plemeno nizozemského původu je nyní oficielně uznáno. „Raad van Beher“ vypracoval oficielní standard 18. června 1966. Stejně jako tomu bylo u mnoha dalších plemen, baronka van Hardenbroek připojila dodatečně tento květ mezi nizozemské rasy. V současnosti již se odchovávají kvalitní jedinci v dostatečném počtu. Každoroční Výroční přehlídka Kooikerhondje přispívá důležitým způsobem k rozvoji tohoto loveckého plemene.

Celkový vzhled: je to strakatý pes téměř kvadratického rámce. Ocas má bohatou vlajku, hlava je nesena vysoko.

Důležité proporce: délka těla je o málo větší, než je výška v kohoutku. Mozkovna a čenichová partie jsou skoro stejně dlouhé.

Použití/Povaha: je to veselý pes, není však hlučný, je velmi závislý na lidech ve svém okolí,  je společenský, něžný a bystrý.

Hlava:

Část mozková:

Mozkovna: je poměrně široká, mírně klenutá.

Stop:   je dobře patrný, ale ne příliš výrazný.

        Část obličejová:

Nos:    je černý.

Čenichová parie: z bočního pohledu není příliš hluboká.

Pysky: nejsou spuštěné.

Čelisti/Zuby: obvykle nůžkový skus, klešťový skus je přípustný.

Líce:   jsou plné.

Oči:     mandlového tvaru, tmavě hnědé; mají milý a bystrý pohled.

Uši:     jsou středně velké, nasazené těsně nad linií, která spojuje konec nosu s okem, jsou zavěšené a přiléhají k lícím. Nesmí být bílé. Srst na nich tvoří praporce a je upřednostňováno, pokud srst na koncích uší je černá.

Krk:     je rovný a silně osvalený.

Tělo:

Hřbet: pevný.

Hrudník: je hluboký, s dobře klenutými žebry.

Ocas:

je nesen v linii hřbetu nebo mírně nad ní, nikdy není zatočený. Má pěknou vlajku, konec je bílý. Poslední ocasní obratel dosahuje k hlezennímu kloubu.

Končetiny:

Hrudní končetiny: jsou rovné, praporce nejsou příliš bohaté.

Pánevní končetiny: na stehnech jsou dlouhé praporce, ale končí nad hlezenním kloubem. Pod ním již praporce nejsou. Hlezenní kloub je dostatečně zaúhlený.

Tlapky: jsou malé, prsty jsou pevně sevřené.; srst na tlapkách je krátká.

Pohyb: krok musí být harmonický a pružný, nikoli vysoký.

Zevnějšek:

Srst:   je střední délky, rovná nebo mírně zvlněná, nikdy kudrnatá nebo odstávající od těla. Srst není přehnaně jemná, proto se snadno udržuje; podsada je dobře vyvinutá.

Zbarvení: červenooranžové plotny na bílém základu jsou jasně ohraničené, bílá převládá. Černobílé a tříbarevné zbarvení nejsou přípustná.

Znaky na hlavě: je upřednostňována maska – bílá lysinka a červenooranžové líce.

Výška: kohoutková výška se pohybuje v rozmezí 35 – 40 cm.

Chyby:Všechny odchylky od tohoto standardu musí být považovány za chyby a musí být penalizovány podle stupně jejich závažnosti.Všichni psi, na kterých bude patrná porucha psychiky nebo chování, budou vyloučeni.

NB:     Všichni psi musí mít obě normálně vyvinutá varlata kompletně sestouplá v šourku.

Převzato z oficiálních stránek ČMKU.