Jdi na obsah Jdi na menu
 


Podmínky chovnosti v Holandsku

15. 3. 2008

Sdružení Het Nederlandse Kooikerhondje

Chovatelský řád 2007

Stanovený valnou hromadou dne 6. května 2007 v Maarsbergenu

 

Článek 1 – Vysvětlení pojmů

 

  1. Kontrolní komise

Komise, která kontroluje dodržování tohoto chovatelského řádu.

 

  1. Komise pro informace, chov, zdraví a chování

dále jen: Informační komise. Jejím úkolem je protokolování, shromažďování a vydávání informací o psech.

 

  1. Efektivní krytí

Krytí je platné od okamžiku narození vrhu. Počítá se rok, ve kterém k narození dojde.

 

  1. D. ENM

Dědičná nekrotizující myelopatie je známa jako ENM, ochrnutí Holandských kachních psů nebo leukodystrofie. O ENM se jedná, pokud podle zvěrolékaře zvířata vykazují klinický obraz, tak jak je popsáno v článku „Erfelijke Necrotiserende Myelopathie bij Kooikerhondjes“ ( P.J.J. Mandigers), a toto bylo prokázáno pitvou, provedenou některým institutem, který je uznán holandským státem.

 

  1. Epilepsie

Epilepsie je onemocnění, při kterém pes opakovaně vykazuje záchvaty epileptického typu. Záchvaty jsou popisovány jako opakované abnormální chování s počtem charakteristických příznaků:

 

Epileptické záchvaty mohou být přiřazeny různým typům:

1)       Klasický všeobecný záchvat
To je záchvat, jak si ho představuje většina lidí. Velký záchvat, během jehož předstupně je pes často neklidný a vystrašený. Tento předstupeň může trvat pár minut až několik dní. Záchvat je provázen ztrátou vědomí, křečemi, slintáním, dýchacími obtížemi, inkontinencí. Tato fáze trvá nejčastěji jen pár minut. Během poslední fáze, fáze návratu do normálního stavu, ustupuje svalové napětí a zvíře opět nabude vědomí. Pes může být extrémně neklidný nebo unavený. Táto fáze může trvat několik hodin až dnů.

2)       Částečně epileptické záchvaty
Během takového záchvatu vykazuje pes pouze 1 nebo 2 příznaky všeobecného záchvatu.
Příklad: pes jen podklesne, přední tlapy se křečovitě napnou, pes neztratí vědomí.

3)       A-typické epileptické záchvaty
Do této skupiny spadají všechny záchvaty, které nelze zařadit ani do jedné z obou skupin.
Příklad: „chytání much“, honění se za vlastním ocasem, třepání ušima. Tyto záchvaty jsou často velmi subtilní a těžko postřehnutelné a nejsou následně rozpoznány jako epilepsie. V podstatě takový záchvat nic nepředznamenává.

Mezi zvěrolékaři se o epilepsii hovoří teprve tehdy, když se záchvaty, jedno v jaké formě, vyskytnou opakovaně (dvakrát nebo častěji).

 

Existují dvě formy epilepsie:

Primární epilepsie: není možné nalézt příčinu epilepsie. Může dojít ke všem typům záchvatu.

Sekundární epilepsie:

U této formy epilepsie je možné stanovit nějakou příčinu nebo odchylku. Důkaz musí být poskytnut majitelem zvířete.

 

  1. Chování

 

Charakter Holandského kachního psa je popisován následujícím způsobem:

Holandský kachní pes působí přitažlivým a přátelským dojmem. Avšak v této rase vězí hodně temperamentu. Pro původní práci v kachních voliérách je zapotřebí klidné, sebejisté chování.

V období mimo lovnou sezónu měl pes za úkol likvidovat škodnou. K tomu potřeboval určitou ostrost, rychlost a tvrdost. Spolupráce s „Kooibaas“, majitelem psa, byla pro tuto práci ve voliéře předpokladem. Z tohoto důvodu takové pozorné chování a “will to please”. Kromě toho předpokládala práce vytrvalost a schopnost prosadit se. Moderní Holandský kachní pes musí stále vykazovat všechny tyto vlastnosti. Strachem indukovaná agrese, nebo příliš dominantní chování vůči lidem a psům je zcela jistě nežádoucí. Štěně musí volně a nenuceně s dostatečným sebevědomím procházet kruhem a nechat se přátelsky a lhostejně prohmatat rozhodčím.

 

  1. Prohlášení o chování

Informační komisí vydané prohlášení na základě platných zpráv rozhodčích.

Prohlášení o chování je vydáno, pokud

a. byly provedeny dvě zkoušky a v žádné z obou zkoušek nebyla učiněna negativní poznámka, týkající se chování,

b. byly provedeny více než dvě, avšak maximálně pět zkoušek, a v maximálně jedné z nich byla učiněna negativní poznámka, týkající se chování,

c. bylo provedeno více než pět zkoušek a v maximálně dvou z nich byla učiněna negativní poznámka, týkající se chování,

d. bylo provedeno více než pět zkoušek a ve více než dvou z nich byla učiněna negativní poznámka, týkající se chování,

a chovatel může dvěma posudky objasnit, že pes má dostatečně stabilní charakter. Posudky musejí být vystavené dvěma různými behaviorálními terapeuty „Vereniging Alpha“ (přidružený k Raad van Beheer).

e. Negativní poznámkou, týkající se chování, se rozumí poznámka ve smyslu: pes se nenechá prohmatat, chová se vystrašeně, ohání se nebo kouše, diskvalifikace na základě chování nebo podobně.

 

  1. Odlišné chování

O odlišném chování se hovoří, když zvíře vykazuje nenormální strach a/nebo agresi.

 

  1. Platné uchovnění

Posudek rozhodčího, jmenovaného organizací Raad van Beheer pro Holandské kachní psy, během výstavy, organizované VHNK, nebo (mezi) národní výstavy.

 

  1. Zálomek ocasu

V důsledku vrozeného srůstu jednoho nebo více ocasních obratlů vykazuje ocas zálomek.

 

  1. Odchylka očí, dědičná

O dědičné odchylce očí se hovoří, pokud je při vyšetření podle směrnic ECVO (Eurpopean College of Veterinary Ophthalmologists), provedeném uznaným očním specialistou, zjištěna odchylka očí.

 

  1.  Vyšetření očí

Vyšetření na dědičné odchylky očí. Toto vyšetření musí provádět oční specialista, uznaný ECVO. Vyšetření smí být provedeno od věku 12 měsíců a je platné maximálně 24 měsíců.

 

  1. Luxace pately

Pod pojmem luxace pately se rozumí abnormální pohyblivost čéšky směrem dovnitř nebo ven. Vyšetření provádí uznaný veterinář-ortopéd. 

 

  1. Vyšetření kolen

Vyšetření na luxaci pately, provedené ortopédem, který je uznán Královskou holandskou společností pro zvěrolékařství. Vyšetření smí být provedeno nejdříve ve věku 12 měsíců. Klasifikace probíhá podle členění, které si tito lékaři mezi sebou dohodli.

 

 

  1. Raad van Beheer

Raad van Beheer op Kynologisch Gebied in Nederland, nizozemská vrcholná zastřešující organizace, zřízena v roce 1902, je členem FCI.

 

  1. P. Výška v kohoutku

Měřena je pravítkem výška od plece k zemi.

 

  1. Q. VWD

O von Willebrandovu nemoc se jedná (von Willebrand’s Desaese, VWD), pokud u psa chybí von Willebrandův faktor (vWf). To je považováno za prokázané, pokud je pes po vyšetření DNA (DNA z krve) nazván „nakaženým“. Vyšetření musí proběhnout podle metody hematologické nebo biochemické laboratoře univerzitní kliniky pro domácí zvířata v Utrechtu (NL). Pomocí vyšetření DNA je rovněž možno určit, zda je konkrétní Holandský kachní pes “přenašeč” VWD nebo je “bez nemoci”.

 

Článek 2 – Úvod

2.1 Chovatelský řád je souborem pravidel, v souladu s článkem 17 stanov sdružení „Het Nederlandse Kooikerhondje“.

 

2.2. Chovatelský řád slouží k realizaci stanovených cílů sdružení, zachycených v článku 3.1.

 

2.3. V této souvislosti jsou vytvořena pravidla pro chov, která jsou uvedena v následujících článcích.

 

2.4. Je zřízena tzv. informační komise. Ta má následující cíle: podporovat zlepšování kvality, zdraví, charakteru a exteriéru. Toto uskutečňuje tím, že shromažďuje informace a dále je předává chovatelům a majitelům psů. 

 

2.5. Je zřízena tzv. kontrolní komise. Ta má následující cíle: kontrolovat, zda členové, kteří chovají Holandské kachní psy, přitom konají nebo konali v souladu s pravidly tohoto chovatelského řádu. Tento stanovený cíl platí i v případě, že jeden z majitelů chovného páru není členem sdružení.

 

Článek 3 – Chovatelské normy

Normy pro chov jsou splněny, pokud:

 

3.1.Všeobecné normy

a- je psovi v okamžiku krytí minimálně 15 měsíců.

b. je feně v okamžiku krytí minimálně 18 měsíců.

c. je fena v okamžiku krytí mladší 9 let, pokud již někdy vrhla, a mladší 6 let, pokud ještě nikdy dříve nevrhla,

d. není fena kryta před uplynutím 10 měsíců od předchozího vrhu,

e. pes efektivně nekryl více než třikrát za rok a ne více jak 15-krát dohromady,

f. z kombinace rodičů ještě nevzešlo více než 12 mladých,

g. nejsou pes a fena v příbuzenském vztahu jako rodič/dítě nebo (nevlastní) bratr / (nevlastní) sestra,

h. byli fena i pes před krytím vyšetřeni na vWD a výsledek je „bez nemoci“,

i. mají fena i pes v okamžiku krytí platné oční vyšetření, při kterém nebyly zjištěny žádné výrazné odchylky očí,

j. bylo feně a také psovi před krytím provedeno vyšetření kolen,

k. splňují fena i pes v okamžiku krytí normy pro exteriér,

l. mají fena i pes v okamžiku krytí prohlášení o chování,

m. jsou fena i pes v okamžiku krytí zdraví.

 

3.2 Normy pro exteriér

a. Jak pes, tak i fena musejí před krytím minimálně dvakrát získat od různých rozhodčích, jmenovaných organizací Raad van Beheer, hodnocení „velmi dobrý/á“. V okamžiku prvního výběru do chovu musí být zvířeti minimálně devět měsíců a v okamžiku druhého výběru minimálně dvanáct měsíců.

b. Chovatel usiluje o to, aby dosahoval ideálních měr rasy. To je 40 cm výška v kohoutku u psa a 38 cm výška v kohoutku u feny. Proto by měli být pro chov využíváni psi, jejichž výška v kohoutku se pohybuje mezi 37 cm a 42 cm, a feny, jejichž výška v kohoutku se pohybuje mezi 35 cm a 40 cm.

c. Ustanovení v článku 3.2.a. platí pro zvířata, která se narodila po 31.12.2002. Zvířata, která jsou narozena před tímto datem, musejí být dvakrát posouzena různými rozhodčími, jmenovanými organizací Raad van Beheer, z čehož maximálně jednou na regionálním výběru do chovu.

3.3 Normy týkající se chování

a. Zvířata, která vykazují odlišné chování, jak je popsáno ve vysvětlení pojmů, jsou z chovu vyloučena.

 

3.4 Normy týkající se dědičné nekrotizující myelopatie (ENM)

a. zvířata, která trpí ENM, a jejich přímí potomci jsou z chovu vyloučeni,

b. zvířecí rodiče, kteří zplodili potomky trpící ENM, jsou z chovu vyloučeni,

c. přímí potomci zvířecích rodičů, jak je výše popsáno, jsou z chovu rovněž vyloučeni,

d. doporučuje se nepoužívat pro chov vlastní sourozence zvířecího rodiče, jak je popsáno v bodu 3.4 b

 

3.5. Normy týkající se epilepsie

a. epilepsií trpící zvířata nebo jejich přímí potomci jsou z chovu vyloučeni,

b. zvířecí rodiče, kteří mají dva nebo více potomků se záchvaty epileptického typu, jsou z chovu vyloučeni. Výjimku představují případy veterinárně prokázané sekundární epilepsie.

c. přímí potomci ze stejné kombinace zvířecích rodičů, jak je popsáno v bodu 3.5. b., jsou z chovu vyloučeni,

d. doporučuje se nepoužívat pro chov přímé potomky zvířecích rodičů nebo vlastní sourozence jednoho ze zvířecích rodičů, jak je popsáno v bodu 3.5 b.

 

3.6. Normy týkající se dědičných odchylek očí

a. zvířata, trpící dědičnou odchylkou očí, nebo jejich přímí potomci jsou z chovu vyloučeni

b. zvířecí rodiče, kteří mají dva nebo více potomků s dědičnými odchylkami očí, jsou z chovu vyloučeni

c. přímí potomci ze stejné kombinace zvířecích rodičů, jak je popsáno v bodu 3.6.b, musejí být před nasazením do chovu prohlášeni za zdravé očním specialistou, uznaným ECVO

d. zvířata s výsledkem „předběžně neschválená“ nesmějí být do chovu nasazena. Po 6 až 12 měsících může být provedeno nové vyšetření. Dostane-li zvíře výsledek „neschválené“, tak je definitivně „neschválené“. Pokud je pes při novém vyšetření prohlášen za „schváleného“ a jsou tedy známy 2 různé výsledky, musí být ještě v souladu se směrnicemi očních lékařů ECVO přizvána komise expertů. Výsledek této komise je definitivní.

e. zvířecí rodiče psa s výsledkem „neschválený“ jsou – pokud se jedná o dva nebo více potomků shodně s článkem 3.6.b – z chovu vyloučeni až do doby, kdy je při novém vyšetření pes uvolněn a byla přizvána komise expertů, jak je popsáno v článku 3.6.d. Je-li pes prohlášen za „neschváleného“, jsou zvířecí rodiče z chovu definitivně vyloučeni.

 

3.7. Normy týkající se von Willebrandovi nemoci (vWD)

a. zvířata, trpící van Willebrandovou nemocí, a jejich přímí potomci jsou z chovu vyloučeni

b. zvířecí rodiče, ze kterých vzešli potomci s vWD, jsou z chovu vyloučeni

c. zvířata, která jsou v rámci vyšetření rozpoznána jako „nositelé“, jsou z chovu vyloučena.

 

3.8. Normy týkající se luxace pately

a. zvířata, trpící klinickými symptomy luxace pately nebo která byla v této souvislosti operována, jsou z chovu vyloučena

b. zvířata, jejichž výsledek vyšetření zní luxace pately 2. stupně, jsou z chovu vyloučena

c. pokud se z nějaké kombinace zvířecích rodičů narodí potomci s luxací pately, nesmí být kombinace opakována

d. zvířata s luxací pately 1. stupně smějí být použita do chovu pouze za předpokladu, že budou spárována se zvířetem bez luxace pately, tzn. i bez uvolněných kolen.

e. doporučuje se párovat zvířata s výsledkem „uvolněná kolena“ pouze se zvířaty s výsledkem „pevná kolena“.

 

3.9. Normy týkající se ocasu se zlomem

a. Zvířata, která mají ocas se zlomem, jsou z chovu vyloučena.

b. Kombinace zvířecích rodičů s potomky s ocasem se zlomem nesmí být opakována.

c. Pes nebo fena, kteří ve třech různých vrzích (v různých kombinacích) zplodili potomky s ocasy se zlomem, jsou z chovu vyloučeni.

 

3.9. Normy týkající se nasazení psů mimo území Nizozemska

Navíc ke krytím, uvedeným pod bodem 3.1.e., smí být v Nizozemsku registrovaný pes použit maximálně desetkrát ke krytí mimo území Nizozemska, ne však více než třikrát ve stejné zemi.

 

Článek 4. – Co se dále může požadovat a očekávat od chovatele

4.1. Od chovatele se očekává, že

a. štěňata dostala všechna očkování adekvátní jejich věku a to v souladu s běžnými zvěrolékařskými poznatky

b. štěňata nebudou novému majiteli předána dříve, než jim bude z pověření organizace Raad van Beheer implantován čip a než jim bude alespoň 7 týdnů

c. novému majiteli předá informaci o původu štěňat a o eventuálních dědičných nemocech/odchylkách, které mohou při vrhu hrát určitou roli. K tomu patří informace, zda využil zvířat, která spadají pod článek 3.4.d nebo 3.5.d.

d. nového majitele upozorní na odchylky štěňat v souvislosti se zdravím, charakterem a standardem rasy, které mu jsou známy.

 

4.2. Také se od chovatele očekává, že se bude o chované psy až do okamžiku jejich předání novému majiteli dobře starat, k čemuž mimo jiné patří:

a. socializace štěňat, ke které patří povzbudivé okolí, nejlépe rodina;

b. včasné odčervení štěňat;

c. že majiteli budou dána doporučení v souvislosti se socializací a výchovou štěněte;

d. že majiteli budou dána doporučení v souvislosti s výživou štěněte;

e. že chovatel předá majiteli v zásadě zdravé štěně.

 

4.3. Od chovatelů a majitelů Holandských kachních psů se očekává, že budou spolupracovat s informační komisí, že budou využívat vědomostí, které informační komise shromáždila, a tyto vědomosti budou, i bez vyzvání, sami předávat. Spolupráce by měla vycházet z obou stran.

 

4.4. Chovateli se důrazně doporučuje uzavírat písemné kupní smlouvy.

 

Článek 5. Práva a povinnosti chovatele vůči sdružení s ohledem na chov

 

5.1. Chovatelé, kteří jsou členy sdružení a splňují chovatelské normy z článků 3 a 4 tohoto chovatelského řádu, připadají v úvahu pro:

a. získání informací o zdraví, charakteru a zevnějšku jejich chovných produktů;

b. získání informací o zdraví, charakteru a zevnějšku ostatních Holandských kachních psů, kteří jsou zapsáni v „klubovém registru”

c. informace o eventuálních pro ně vhodných kombinacích pro chov;

d. odběr vrhu;

e. oznámení vrhu na informačním seznamu štěňat.

 

5.2. V souvislosti s body 5.1.a až 5.1.e. se může chovatel obrátit na sekretariát informační komise.

 

5.3. Chovatelé, kteří jsou členy sdružení, hlásí všechny vrhy svého chovu. V této souvislosti je nejpozději týden po vrhnutí vrh nahlášen sekretariátu kontrolní komise. Je také možnost ohlásit plánovaný vrh hned po krytí.

 

5.4. Pro nahlášení použije chovatel jeden z formulářů, poskytnutých k tomuto účelu sdružením. Pokud ještě nejsou sdružení známy, musejí být všechny potřebné údaje nahlášeny. Je-li to možné, provádí se kontrola údajů předem.

 

5.5. Chovatel, který je členem sdružení, platí sdružení za každého odchovaného a z pověření organizace Raad van Beheer čipovaného Holandského kachního psa částku, kterou určuje představenstvo.

 

5.6. Neplní-li chovatel, který je členem sdružení, požadavky z článků 3 a 4 a závazky z předchozího článku, nedostane se na seznam v souvislosti s články 5.1.d a 5.1.e tohoto chovatelského řádu.

 

Článek 6 - Sankce

6.1. Pokud některý chovatel a/nebo majitel krycího psa, který je členem sdružení, neplní požadavky z článku 3, porušuje pravidla sdružení. Pro takového chovatele automaticky odpadají zvýhodnění jmenovaná v článku 5.1.d a 5.1.e.

6.2. V případě porušení jednoho nebo více pravidel, jak jsou určena v článcích 3.1, 3.2 3.10 a 4 tohoto chovatelského řádu, se představenstvo spojí s dotyčným chovatelem. Chovatel a/nebo majitel krycího psa bude přitom dotázán na důvody svého chování. V případě opakovaného porušování bude představenstvo o tomto informovat v informačním bulletinu. Pokud některý člen opakovaně porušuje pravidla z článků 3.1, 3.2, 3.10 a 4, má představenstvo sdružení právo tomuto členovi podle článku 5 bodu 1c těchto stanov vypovědět členství;

 

6.3. Jsou-li k chovu využita zvířata, která byla podle článku 3.4 až 3.9 tohoto chovatelského řádu z chovu vyloučena, bude o tomto případu v informačním bulletinu sdružení učiněno oficiální „oznámení představenstva“. Dotyčnému členovi může být podle článku 5 bodu 1.d stanov vypovězeno členství. Dříve než bude „oznámení představenstva“ zveřejněno, bude chovateli/majiteli krycího psa dána možnost vysvětlit, proč tato zvířata využil.

 

Článek 7 – Dispenzace

V případě, že doslovná aplikace tohoto chovatelského řádu povede k neoprávněné tvrdosti nebo bude mít za následek neoprávněné znevýhodnění dotyčného, může představenstvo písemně udělit dispenzaci od článků 3.1, 3.2, 3.3, 3.10 a 4 tohoto chovatelského řádu.

 

Článek 8 – Změny tohoto chovatelského řádu

O jakýchkoli změnách tohoto chovatelského řádu může být zásadně rozhodnuto pouze na valné hromadě a to většinou hlasů.

 

Článek 9 – Závěrečná ustanovení

9.1. V případech, které nejsou tímto chovatelským řádem zohledněny nebo v nichž vede interpretace k neshodám, rozhodne v naléhavých případech představenstvo, jinak valná hromada.

9.2. Proti rozsudku, jak je míněn v článku 9.1 tohoto chovatelského řádu, může obviněný podat protest ke smírčí komisi sdružení.

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Cena

T.Janoušová,30. 6. 2008 9:44

Dobrý den,do budoucna bych měla zájem o štěně holandského španěla,jen mě trošku děsí ta cena,mohla bych se zeptat jestli nevíte v jakém rozmezí se pohybuje(bude pohybovat) v ČR při plánovaném vrhu.Děkuji za odpověd (kontakt na mě:icq 298122122) s pozdravem T.Janoušová

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA